wz
Vybrané

postheadericon Ekonomika a průmysl

Údaje z roku 2001

HDP: 9,7 miliard USD
HDP na 1 obyvatele: 4100 USD
Roční přírustek: 3,6%
Inflace: 3%
Hlavní odvětví ekonomiky: Strojírenský průmysl, elektrotechnický, potravinářský, chemický, spotřební, farmaceutika, potraviny, textil, zemědělské produkty.
Hlavní obchodní partneři: Rusko, Německo, Švédsko, Finsko a Velká Británie
Export: 1.9 mld USD
komodity: dřevo, stroje a zařízení, textil, potraviny
Import: 3,1 mld USD
komodity: ropné produkty, stroje a zařízení, chemické výrobky
DPH: 18%
Míra nezaměstnanosti:9,6%

Údaje z roku 2010

HDP Lotyšska klesl v 3. kvartáli 2009 medziročne o 18,4 %. Tato pobaltská krajina podobne jako susední státy Estónsko a Litva nachází v hlboké recesi. Podle  statistických informací se maloobchodní tržby v Lotyšsku v období júl-september 2009 propadli oproti minuléme roku o 32 % a prumyslná produkce se snížila o 17 %.

Lotyšsko je aktivním členem “Council of Baltic Sea States” (CBSS), který podporuje krajovou kooperaci mezi státy, které hraničí s Baltským mořem. Těmito státy jsou Estonsko, Litva a Lotyšsko. Je mezi nimi dohoda o volném obchodu, pohybu zboží a osob.

Cestování je v Lotyšsku poměrně drahá záležitost, protože ceny jsou poměrné k cenám skandinávským. Nedražší je zde ubytování, ale nabízené služby v hotelech nižších kategorií neodpovídají evropské úrovni. Na druhou stranu, doprava je stále relativně levná. Na trhu je bohatý výběr domácích i zahraničních potravin. Cenová hladina zboží i služeb je téměř dvojnásobně vyšší než v ČR. Spropitné není povinné, ale je běžné dávat číšníkům 5 – 10% účtované částky. Cena za luxusní životní styl je srovnatelná jako kdekoli jinde v západní Evropě.

Vídeňský summit EU označil Lotyšsko v roce 1998 jako zemi, kde bylo dosaženo značného pokroku v postupu ke splnění požadavků EU. Lotyšsko kromě postupující privatizace zlepšilo své hodnocení ulehčením podmínek pro nabytí lotyšského občanství pro tzv. ruskojazyčné obyvatelstvo.

Měna, Bankovní systém

1 lat (LVL) = 100 santimů
1 USD = 0,580 LVL (2000)
Skladba: mince: 1, 2, 5, 10, 20 a 50 santimů a 1 a 2 latů
bankovky: 10, 20, 50, 100 a 500 latů

Kurs latu je přibližně 1 USD = 0,58 LAT, 1 DEM = 0,32 LAT, což znamená zhruba 55 až 60 Kč za lat. (informace z roku 2000).

Bankovní systém je dobře vyvinut. Cestovní šeky lze bez potíží uplatnit pouze ve velkých městech jako Riga, Daugavpils a Sigulda. Nejvýhodnější je proto cestovat s penězi, protože směnárny jsou skoro všude. Nejvíce uspějete s německými markami a americkými dolary, ačkoli i další západoevropské a pobaltské měny lze dobře vyměnit.

Je zde akceptována většina mezinárodních bankovních karet: EUROCART, MASTERCARD, VISA, JCB, DINNER´S CLUB, AMERICAN EXPRESS, EUROCHEQUE a TRAVELLER´S CHEQUE.

Otevírací hodiny ve většině bank jsou od pondělí do pátku 9:00 -16:00 a některé banky otevírají i v sobotu od 9:00 do 12:30.


Adresy hlavních bank:

Bank of the Republic Latvia Latvian Land Bank
2a Kr. Valdemara Str., Riga, 2 Republikas Sq., Riga,
tel. 7323863 tel. 7321713
0 0
Riga Commercial Bank Latvijas Unibanka
6 Smilsu Str., Riga, Vecriga, 23 Pils Str., Riga,
tel. 7323967, fax. 7820080 tel. 72220244, fax. 7323487
Ridzene, 11 Valnu Str., Riga,
Parex-Bank tel. 7228827
8 Kr. Valdemara Str., Riga,
tel. 7325305, fax. 7224576 Latvian Savings Bank
58 A. Caka Str/. Riga,
Hansabank Latvia tel. 276140
3/5 Jekaba Str., Riga,
tel. 7210584, fax. 7225281
26 Kalku Str., Riga,
tel. 7222401, fax. 7224514

Zemědělství

Zemědělství je tradičně důležitým odvětvím ekonomiky a zaměstnává významnou část obyvatelstva. Stejně jako v průmyslové výrobě došlo po získání samostatnosti k poklesu produkce zemědělských výrobků a k poklesu podílu zemědělství na tvorbě HNP. Od roku 1997 dochází k mírnému nárůstu rostliné výroby.

Hlavním produkty jsou mléko, maso, vejce, krmné plodiny, brambory, obilniny, zelenina a len, cukrová řepa a ryby.

Velká část zemědělství připadá na malé rodinné farmy, které mají nedostatek prostředků na nákup moderní techniky a celkovou modernizaci zemědělské výroby. Přibližně 30 % půdy obhospodařují farmy s plochou 5 ha, 69 % farmy s plochou do 20 ha. Polovina mléka je produkována hospodářstvími s jednou až dvěma dojnicemi.

Ke zvýšení efektivnosti lotyšského zemědělství slouží program státní podpory zemědělců, který umožňuje přístup k úvěrům a dotuje nákup nové techniky.

Zemědělské výrobky jsou exportovány prevážně do států bývalého SSSR (80 %). Polovina dovozu potravinářských výrobků je ze západoevropských zemí. Významným odvětvím je rybolov a umělý chov ryb (více než 80 % lososů je uměle pěstováno v Baltském moři).

V zemědělství pracuje 26 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Na tvorbě HNP se podílí 8 % (1998). Ze tří čtvrtin se místní zemědělství zaobírá živočišnou výrobou. V té převažuje chov skotu (995 000 kusů – rok 1996) a prasat. Zemědělská půda tvoří 26,4 % rozlohy státu.

Průmysl

Po získání samostatnosti došlo k hlubokému poklesu výroby až na třetinu původního objemu. Za pomoci privatizace a přísunu zahraničního kapitálu se pokles v roce 1996 zastavil a byl nastartován růst.

Strojírenství zaměstnává nejvíce pracovníků. Největší přírůstek produkce zaznamenává elektrotechnický průmysl (optická vlákna, železniční zabezpečovací zařízení, osvětlení, žárovky, různé nářadí a přístroje). Z hlediska vývozu je významný lehký průmysl vyrábějící trikotáž, oblečení, obuv a zpracovávající bavlnu a len. Dobré vyhlídky má chemický a farmaceutický průmysl, vyrábějící především kosmetiku, chemické látky, barvy a laky, plasty a technickou pryž.

Vzhledem k bohatství lesů jsou v Lotyšsku také rozvinuty těžba dřeva, dřevozpracující průmysl včetně výroby nábytku a průmysl papírenský.

Potravinářská výroba je soustředěna přibližně do 40 potravinářských podniků a zahrnuje zpracování masných, mléčných a rybích výrobků, výrobu pečiva, cukru a cukrárenských výrobků, výrobu alkoholických a nealkoholických nápojů a tabákových výrobků.

V průmyslu pracuje 18 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Průmysl se podílí na tvorbě HNP 29 procenty (1998).

Služby

Ve službách pracuje 56 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a podílejí se na tvorbě HNP 63 procenty (stav z roku 1998).

Energetika

Produkce elektřiny 4766 mld kWh (1998). Převážně jsou zde hydroelektrárny (70 % produkce), dále elektrárny na fosilní paliva (30 %). Lotyšsko nemá jadernou elektrárnu. Energetika není zcela závislá na dovozu ropy, plynu a energetických produktů z Ruska. Dováží energetické produkty také z Norska.

Nerostné bohatství

Zásoby země jsou velmi omezené; těží se pouze suroviny pro stavebnictví (sádrovec, vápenec, jíl, kámen, štěrk a písek). Podle předběžných výzkumů jsou v západní části Lotyšska a v Baltském moři nevelké zásoby ropy. Dalším přírodním zdrojem je rašelina.

Komunikace

Počet pevných linek: 748.000 (1997)
Počet mobilních telefonů: 175.348 (1999)
Počet rádiových stanic: AM 8, FM 56, krátkovlnných 1 (1998)
Počet rádiopřijímačů: 1.76 miliónů (1997)
Počet televizních stanic: 74 (1998)
Počet TV přijímačů:.1,22 milionů (1997)
Poskytovatelé internetu (ISPs): 11 (1999)

Leave a Reply

Lotyšská republika

Lotyšsko se znovu osamostatnilo od Sovětského svazu v roce 1991. Nachází se na pobřeží Baltského moře jako rovinatá země s velkými lesy, které zásobují stavebnictví a papírenský průmysl dřevem. Jeho příroda je bohatá na volně žijící druhy zvěře. Lotyšsko vyrábí i spotřební zboží, textilní výrobky a stroje. Země přitahuje turisty z celé Evropy.

Z etnického hlediska tvoří obyvatelstvo na 59% Lotyši a 29% Rusové, přičemž více než třetina lidí žije v hlavním městě Riga. Riga, založená v roce 1201, je s počtem obyvatel 730 000 největším městem všech tří baltských států. Její Socha svobody je díky své výšce 43 metrů jedním z nejvyšších monumentů v Evropě.